Wolch Praha

Wolch Praha – Tefal-Rowenta 4:3 (2:3) (6.kolo) I.třída (2.liga) skupina A

publikováno 21.10.2016

Po velkém obratu vítězná vlna pokračuje

Sestava: Jirka, Tomáš N., David, Lisťa, Jeník, Vašek, Honza Š., Skalik

Hráno 17.10.2016 v 19.00 na hřišti Háje 2

Zápasy proti Tefalu jsou vždycky poměrně vyrovnané (vyrovnané je i zápasové skóre za poslední dva roky, oba týmy si připsaly po 2 výhrách) a nejinak tomu bylo i tentokrát. Začali jsme aktivně a hned v první minutě si Tom N., který na místě obránce zaskočil za svého zraněného jmenovce, připsal dvě dobré střely, z nichž druhá po teči dokonce skončila na břevně, přičemž brankář soupeře, který byl odlišný od toho loňského (nevím, jestli to byl hráč z pole nebo nějaká nová akvizice), rozhodně nepůsobil kdovíjak jistě. Tefal je technický a dobrý dopředu, zejména má-li na hřišti rozdílového blonďáka, na jehož individuální schopnosti někdy nestačí ani zdvojení, často si taky pomáhá powerplay, kterou má docela dobře nacvičenou, naopak skulinek v obraně mívá celkem dost, což bylo markantní zejména na větším hřišti na Hájích, měli jsme v úvodu dobrý pohyb a náběhy a kolmice za obranu dělaly soupeři problémy, vybavuju si své dvě celkem dobré šance a byly i další, chyběla ale kvalitnější koncovka. A tak udeřilo tak trochu z ničeho na druhé straně, nejdřív Jirkovi vyklouzla z rukavic snaha o přihrávku na pivota a míč propadl až do brány a chvíli na to si jeden z později příchozích hráčů Tefalu pěkně pravačkou stopil vysoký míč a levačkou ho halfvolejem takovou nenápadnou, nijak extra prudkou, ale umístěnou střelou poslal přesně k naší levé tyči, Jirka se po balonu jenom podíval…Jak jsme si na střídačce už za stavu 0-1 říkali, že otáčet zápas (což byla pro nás letos zatím neznámá situace) na Hájích proti kvalitnímu soupeři nebude vůbec nic jednoduché, tak dvougólové manko už byla celkem komplikace, navíc za dalších několik minut bylo ještě hůř, nejdřív sice spálil obrovskou šanci Skálik, kterému po kličce gólmanovi už před prázdnou bránou utekl balon a další dobrou šanci nevyužil Jeník, který prokličkoval středem hřiště, pak se ale nejlepší hráč soupeře otočil kolem jednoho z našich obránců a z úhlu nekompromisně propálil Jirku.

Stav 0-3 byl pochopitelně vzhledem k vývoji zápasu trochu frustrující, soupeřův blonďák nám sice dělal problémy a nepříjemná byla i powerplay Tefalu, přesto se do žádných vyložených šancí nedostával, s jedinou výjimkou, ještě za stavu 0-0 proti střele z první z křídla výborně zasáhl Jirka, celkově jsme ale snad ze 4 střel dostali 3 góly, zatímco sami jsme z řady vyloženějších situací nedali žádný. Nicméně hra jako taková byla OK, celkově si dokonce troufnu říct, že herně byla ta část do stavu 0-3 z naší strany dokonce možná nejlepší z celého zápasu, byť je to trochu paradox. Jen to chtělo prolomit střeleckou nemohoucnost, což se nám konečně podařilo po další z dobrých kombinací, kdy v situaci dva na jednoho soupeřův gólman sejmul po odehrání balonu ve vápně Lisťu a krátkou penaltu s přehledem proměnil Tom N. – 1-3. Soupeř, který pak ještě jednou z dálky tečovanou střelou trefil tyč, dohrával posledních asi 7 minut poločasu s hrozbou 6. faulu a dlouhé penalty, my jsme ho v počtu faulů ke konci dohnali, k onomu kritickému poslednímu ale už na žádné straně nedošlo, nicméně možná i ona myšlenka na riziko případné dlouhé penalty vedla v posledních vteřinách poločasu k tomu, že mi při jednom z brejků po Davidově přihrávce při vedení balonu středem hřiště nikdo nešel do těla (i když ono to bylo tuším trochu něco v duchu přečíslení 3 na 2, zkrátka se to nějak rozestoupilo, musím pochopitelně zmínit, že jednoho z obránců na sebe navázal Tom N., on by mi to neodpustil) a mně se podařilo už z téměř ideální střelecké pozice trefit bodlem pod břevno – 2-3.

Ve druhé půli, do níž už pro nás naštěstí nenastoupil nejlepší hráč Tefalu, nás nejdřív výborným reflexem podržel Jirka při jedné z opravdu vyložených šancí soupeře a pak si Vašek konečně vzpomněl na své předsevzetí stíhat lepšího z dvojice bratrů Marešů z Arsenalu v soutěži o nejlepšího střelce celé soutěže a po hezké kombinaci se Skálikem zblízka snížil jeho náskok na čele už jen na pouhý asi tucet fíků…3-3. V podstatě celý zbytek zápasu pak probíhal v podobném duchu, soupeř se snažil tlačit v powerplay (do níž jsme ho, jak jsme se shodli po zápase, možná až trochu příliš snadno pouštěli tím, že jsme začínali bránit zbytečně nízko), celkem se mu dařilo držet míč, ale až na asi tři situace, které trochu smrděly, se do žádných velkých šancí nedostával, bránili jsme opravdu obětavě a spousty střel zblokovali, navíc brankář soupeře, na němž jsme pak ke konci už cíleně nechávali zakončení, nebyl žádný velký bomber. A taky jim výrazně chyběl nadstandard v podobě onoho blonďáka, bez něj je Tefal výrazně míň nebezpečný. My jsme se klasicky snažili o brejky, jednou výbornou šanci z úhlu spálil David, další dvojšanci Skálik, jednou výkopem netrefil prázdnou bránu Jirka a další pokusy postrádaly většinou potřebný tah na branku a rychlost, přece jen to bránění powerplay ubíralo dost sil. Celkově se čím dál víc začínalo zdát, že celý zápas může rozlousknout jediný gól, což se taky nakonec stalo a symbolicky (ale zcela zaslouženě, za výkony, které dlouhodobě předvádí) si ho dalším, tentokrát už přesným výkopem na prázdnou bránu, který cvrnknul do břevna a zapadl přesně do šibenice, připsal Jirka, který si v utkání prožil hezký příběh od zbytečného sebezatracování po prvním laciném gólu až po ten krásný vítězný..

Celkově vzato – obrat z 0-3 se jen tak nevidí, navíc proti kvalitnímu soupeři, takže výhra po zápase všem chutnala opravdu sladce a byla určitě ještě cennější než výhra proti PedF, protože to byl zápas, kde nám vše vyšlo opravdu ideálně, což teď tak rozhodně nebylo. Soupeř nám ten obrat trochu usnadnil tím, že hrál pořád stejně, i s těmi okénky v obraně, kdyby se víc soustředil na zataženější důraznou obranu, dostupoval nás hned po přebrání balonu a spoléhal na brejky, to dotahování by nás stálo ještě podstatně víc sil a kdo ví, jak by to dopadlo, na druhou stranu to, jak hrál, je prostě jeho styl, kvalita tam na naší straně docela byla a nezabalili jsme to, což se cení! A kdybych vzal v potaz počet vytvořených šancí, tak jsme si ten zápas podle mě i vyhrát zasloužili...Další kolo nás čeká už zase na Astře proti Vendettě, která po úvodních dvou prohrách třikrát vyhrála, takže to určitě taky nebude jednoduchý zápas, nicméně pokud hlavně vydrží všem zdraví, jsem optimista! A jak říkal Tom Ch., ještě tak dva, tři zápasy ve stávajícím duchu a můžeme slavit záchranu..